Z HLOUBI 2

 

Z HLOUBI 2: Cesty z nevědomí pohledem psychologie a expresivních přístupů

 

České Budějovice 24.–25. 11. 2023

 

 

Mgr. Aleš Neusar, Ph.D.

 

Mgr. Aleš Neusar, Ph.D. (foto)

Mgr. Aleš Neusar, Ph.D. je psycholog a terapeut. Zabývá se změnou k lepšímu a životní spokojeností. Zejména u lidí, kde se to dlouhodobě nedaří, a kde ne-změna decimuje život daného člověka či lidí. Má soukromou psychologickou praxi a v současnosti působí jako odborný asistent na Katedře psychologie Filozofické fakulty v Ostravské univerzity. Více informací na www.neusar.cz.

 

Jak nebýt někým jiným. Cesta ke spokojenosti inspirovaná depresivním utrpením.

Lidé trpící depresí jsou každý v něčem jiný, stejně jako kdokoliv další s diagnózou či bez ní. V něčem se ale přece jen velmi často podobají – nedaří se jim žít svůj život, ať už slovo „svůj“ znamená cokoliv. Někdo zůstává v manželství bez intimity, kterou si ale přeje; někdo dělá práci, kterou nesnáší; někdo je v područí různých přání příbuzných, kterým se neumí postavit atd.

Někdo by z takové situace byl pouze naštvaný, smutný či unavený. Neustále se přemáhat či hrát na druhé divadlo, bere mnoho sil. Někdo jiný ale může mít křehčí základ či už toho zažil opravdu mnoho. Pak namísto menších útrap, které umíme typicky nějak kompenzovat (např. koníčky), přicházejí trápení opravdu závažná. Někdo upadne do deprese. Někdo má jiné závažné duševní či somatické obtíže.

Úzdrava či zásadní úleva z deprese je komplexní záležitostí a nikdy se nedá přesně říci, co vše k ní vedlo. Pokud ale existuje nějaký ústřední prvek úzdravy, zatím se mi jeví, že je to často právě cesta k sobě. Někdy tato cesta proběhne pouze v duši a nikdo jiný o ní ani nemusí vědět. Jindy musí člověk učinit kroky, které nemusí být příjemné, kroky k sobě, které často znamenají vzdálení se od jiných lidí či některých aktivit, které milujeme, či si je neumíme odříct.

V tomto smyslu pro nás mohou být lidé s depresí, kteří prošli úzdravou, velkou inspirací. To, co ve svém procesu zažívají, je velmi univerzální. Jediným rozdílem je, že startovací čára (temná hlubina) lidí s depresí je často mnohem níže, a že i talent na změnu k lepšímu bývá u mnoha těchto lidí nižší. Přesto to jde, jak ukážu na příkladu několika lidí.

Věřím, že právě díky tomu, jak tento proces u lidí s depresí často drhne, mohou být procesy úzdravy, a procesy návratu k sobě lépe vidět i pro ty, kteří nemají tak závažné problémy. Věřím, že se kdekomu z nás může o kousek lépe žít, když více poznáme sebe sama a budeme podle toho také žít.